„CST je přirozená spolupráce mezi dvěma lidskými bytostmi na množství rozličných úrovní, všechny jednoduše umožňující tělu dělat nejlépe to, pro co bylo zrozeno – být zdravé.“ John E. Upledger
Jedná se o jemnou manuální techniku, která pracuje s rytmickým pohybem v tkáních jako projevem naší vitality a má pozitivní vliv téměř na každou tělesnou funkci. Pomáhá normalizovat prostředí kraniosakrálního systému, jež zahrnuje mozek, páteřní míchu, kost křížovou a veškeré související struktury. Jakákoliv nerovnováha fyzická i psychická v tomto systému může přímo ovlivnit fungování lidského organismu.
Tato technika vznikla v USA koncem 19. století, zakladatelem byl americký lékař Andrew Tailor Still. Začátkem 20. století William Sutherland objevil pohyb v kostech a mezi kostmi, daný činností určitých struktur mozku. Objevitelem kraniosakrálního rytmu se stal John Upledger, který si při neurochirurgické operaci všiml pohybu tvrdé pleny mozkové.
CSR – kraniosakrální rytmus, je dalším nezávislým tělesným rytmem vedle rytmu srdečního a respiračního. V tomto rytmu se lebka se mírně rozšiřuje a zužuje, páteř se prodlužuje a zkracuje při snaze vyměňovat si a uvádět do pohybu mozkomíšní mok. Vykovává tyto cykly v rytmu 6-12 za minutu. Membrány, obklopující lebku a páteř fungují jako malá hydraulická pumpa, která nasává čirou tekutinu (mok) z krve, omývá jí mozek a míchu a pak ji vrací zpět do krevního řečiště. Tímto způsobem se mozkomíšní mok filtruje a obnovuje. Je to důležitá tekutina, dodávající živiny a odvádějící odpadní látky. Působí jako ochranná tekutinová bariera mozku a míchy. Tento rytmus lze vnímat po celém těle – na nohou, pánvi, křížové kosti, ramenou, hlavě i na fasciích (obalech) svalů a měkkých orgánů.
Při ošetření je sledován pohyb těla, postupně se objeví uvolnění a dochází ke změnám omezení v těle. Uvolnění se dostavují formou horka, pulzování, svalových záškubů, mrkáním očí, zvuky v trávícím ústrojí. Ošetřovaný může zavnímat, jak se část těla změkčí anebo mírně posune a rozšíří, pocit jemného plutí. Mění se rytmus dýchání. Běžnou reakcí na ošetření bývá pocit hluboké relaxace, vnímání různých obrazů a barev i pocitů, při kterém může dojít k somatoemocionálnímu uvolnění, spočívajícím v uvolnění zadržovaných emocí v těle.
Při ošetření se využívá velice jemného doteku (cca 5g), jedná se o naslouchání a setkávání v hloubce, globalitě, v přítomném okamžiku, ve světě vnímání (percepce). Terapeut následuje celým svým tělem pozvání k pohybu a při zachování své vlastní vnitřní mobility následuje mobilitu nově vzniklou. Tak dochází ke zcela přirozenému uvolňování cyst zablokované emocionální a somatické energie.
Délka ošetření je zcela individuální (1-1,5 hod.) podle potřeby klienta. Následné ošetření a jeho délka je odvislá od vývoje stavu ošetřovaného.